Pohádka máje

Karel Plíhal

1:PrDodejná slečno, kAoupím trochu citu,
nHmehleďte, prosím, nF#7a váhu,
hGoďte mi klHdimíče  Dod vašeho bH7ytu,
nE7ež zase ztratím odvahAu.
2:Nechte tu rtěnku na toaletním stolku,
sundejte tu blond paruku,
je první máj a chci mít svoji holku,
vodit ji parkem za ruku.
R:Protože (třeba že) lF#m7áska je pěkná krHm7atochvíle,
láska je kF#m7apka medu do čajH7e,
co bylo čEmerné, rAázem změní v bDíléHm 
a z králů dEmělá lE7okajAe,
protože (třeba že) F#m7láska je dárek Hm7televize,
když nechá pF#m7auzu mezi pořadH7y,
láska je zEmápis v Aúčetnické knDizeHm,
láska je spEmort, a kdAo chce zůstat v lBize,
nesmí nic dDát, a vlastně: prF#moč takHmy, D 
když stačí bGavit dAivákDy.
3:Počkáte asi na lepšího lovce,
kam mám to vám vlízt? Na záda?
Já nejsem z těch, co pobloudilé ovce
zahání zpátky do stáda.
4:Chtěl jsem jen, vážně, koupit trochu citu,
a ne vás nechat se uzívat,
chvíli se projít městem za úsvitu
a pak si s vámi zazpívat.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:31:36.031+00:00
Výsledky hledání: